Pressmeddelanden

Ano ano, tuto otázku si jistě někteří z vás kladli po celou sezonu. Jiní se na ní snažili nalézt odpověď těsně před, a nebo až při samotném Playoff. Pro ty, kteří našemu týmu nevěnovali v sezoně dostatečnou pozornost, jsme připravili v PO docela (ne)milé překvapení. Ale vezměme to pěkně popořádku....
Bylo nebylo... za sedmero městy, řekami a továrnami, těsně u hranic s polským národem, narodil se Omerta1... Manažer, jehož sláva hvězd se bude dotýkat a o němž jistě mnohé uslyšíme...("Můza-roku 1975")
Tak to tehdy všechno začalo. Psal se rok 1975 a nyní po 35 letech ho tu máme v plné síle a to co minulou sezonu začal v páté lize, v tom více než úspěšně pokračuje v lize čtvrté a zanedlouho se bude roztahovat i v lize třetí. Jeho vystoupení ve "čtyřce" by se dalo shrnout asi takto..."přišel, viděl a 29x zvítězil". K tomu pouze jedna dělba bodů, 8 proher a 2. místo po základní části. Asi to nejlepší však přišlo až v Playoff. Hned ve čtvrtfinále si manažer Omerta1 se svými ovečkami poradil ve dvou zápasech s týmem HC Metallurg Hlučín. Doma celkem v klídku 4:2, ovšem venku to už tak přesvědčivé nebylo. Za vším byly veliká nervozita našeho brankáře Jānise "Janka" Drīziņše, který při zápase musel stále myslet na svou ženušku která mu těsně před zápasem sdělila že už ji nebaví do nekonečna prát jeho propocený spoďáry a že mu utíká v jeho Audi S8 spolu s jejich zahradníkem. Janko opravdu ten večer nebyl ve své kůži, což dokazuje i jeho úspěšnost zákroků celých 82,14%. Naštěstí ani brankář domácích, Ladislav "Pajda" Kulhavý neměl zrovna svůj den. Jeho minela v čase 59:42 rorzhodla o tom že se do semifinále podívá naše mužstvo. Hrdina tohoto okamžiku však nebyl žádný z útočníků, nýbrž právě o něco výše zmiňovaný Janko. Ten si všimnul, že Pajda při snaze zalaškovat si z diváky, zakopl za svoji brankou a spadl tak nešťastně, že se mu zasekla brusle do brankové sítě. Janko poslal přihrávku na Haroldase Mituzase až na červenou čáru. Ten ji pouze sklepl na za ním najíždějícího Pavla Večeřu a pro toho nebylo zase až tak moc težké skórovat do prázdné branky.
Semifinále s třetím týmem ligy, HC Prague Lions, už však bylo docela jiný kafe. Naše mužstvo se muselo vydat z posledních sil. Dokázalo však, že se dostalo do PO právem. Hned v prvním zápase jsme "Pražská Lvíčata" zaskočili naší agresivní hrou a již po první třetině bylo o vítězi prvního SF prakticky rozhodnuto. Janko podržel a tak jsme se po 60ti minutách mohli radovat z první výhry v SF. Druhé pro nás již tak dobře nedopadlo. Jankovi se opet ozvala jeho bývalá čůza a bylo po nadějích na postup do finále pouze ve dvou zápasech. Naštěstí pro nás se ale dokázal za přispění našeho klubového psychologa Alessandra Stupida, (Díky Alíku!!!) dát opět do kupy a ve třetím, rozhodujícím zápase vychytal nulu a bylo vymalováno.
Ve finále jsme nastoupili proti manažerovi "misula", který se svým týmem vstal po ZČ z mrtvých a celkem v pohodě se prokousal až na vrchol nejvyšší. Cestu za titulem jsme mu ani my nemohli znepříjemnit a tak zatím co se HC Uherské Hradiště raduje z postupu do "trojky" tak se naše mužstvo připravuje na baráž s týmem Hc 09 Usti ze III.3 ligy. To patřilo celou sezonu spíše k outsiderům ligy a s největší pravděpodobností se bude poroučet o ligu níže. Na tuto cestu mu naše mužstvo velice rádo něco nadělí a tak se milí a zlatí "zatím ještě" spoluligisté již pomalu ale jistě můžete připravovat na nového soupeře...

"Vincenzo Lollo-tiskový mluvčí týmu Cosa Nostra™"

---

---