Pressemeddelelser

Po dlouhém a vyčerpávajícím večeru v kanceláři se skláním nad svitem lampičky a z posledních sil píši tuto zprávu. Jakkoliv jsou ale večery jako je tento úmorné a nepříjemné, nedokáží na miskách vah převážit zadostiučinění a radost, jakou přinesla uplynulá sezóna.

Náš cíl byl umístit se ve středu tabulky a bojovat v zápasech o 9.-16. místo. Celou sezónu jsme se spolehlivě drželi na 9. místě, už jen to bylo vysoko nad vším očekáváním. Před koncem sezóny se nám bohužel vinou nepříjemného losu nevydařily poslední zápasy a spadli jsme kvůli dvěma ztraceným bodům na 11. příčku. O to větší motivaci jsme však měli ve vyřazovací části.

HC Liberec Dolní Hanychov byl náš první soupeř a hned ze začátku play-off jsme tak mohli potvrdit svoji dominanci ve středu tabulky. Série dopadla podle očekávání 2:0 pro Pendolino a naše myšlenky už směřovali na kolbiště našeho dalšího rivala.

Tím nebyl nikdo jiný než indiánská banda Siouxové. První vyrovnaný soupeř a vyhlížená série všemi fanoušky Bezpráví. O to větší euforie vypukla v Orlickém Podhůří, když jsme dokázali soupeře na jejich domácím stadionu deklasovat o pět branek. Druhý zápas na nás soupeř nastoupil a i přes 3 inkasované branky kladl tuhý odpor. Zápas tak šel do prodloužení, kde měli iniciativu v rukou evidentně Siouxové. I přes to se mladíkovi Julianu Köhlovi podařilo protlačit kotouč za záda Plzána a zajistit tak Pendolinu jízdenku do finální série o 9. místo.

V té již dosti vyčerpaná sestava, nově však posílená o dvojici dánských reprezentantů, střetla hole s naším přímým konkurentem v oblasti 9. příčky - Hokea teamo. Tato série byla po dosavadním výkonu v play-off očekávanější než jakýkoliv doposud odehraný zápas. Opět jsme začínali venku a opět jsme vyhráli. Bylo to však rozdílem jedné branky, soupeř nás navíc velmi potrápil a nedal nám vítězství zadarmo. Věděli jsme tak, že do Bezpráví rozhodně nejedeme ještě nic oslavovat. Druhý zápas, vyprodáno, napětí v Pilda areně by se dalo krájet. Již v prví třetině vedeme 2:0 a euforie jako by svou éterickou energií rozvibrovávala samotný vzduch na stadionu. To, co se dělo potom nás ovšem zase postavilo nohama zpět na zem. Hokea z šaten vyšla s úplně novým zápalem a ten jim stačil na to, aby dostali zápas do prodloužení. V něm jsme sice měli herně navrch, ale unavená obrana už nedokázala zabránit chybě kterou využil Petr Mlčák a srovnal tak sérii na 1:1. Na Glacihokea Stadiono jsme jeli s výrazně změněnou náladou. Doteď jsme byli neporazitelné Bezpráví kračející po schodech play-off jako by se nechumelilo, teď jsme s prohraným domácím zápasem dýchajícím nám za krk jeli pod burácející tribuny soupeře. Museli jsme se vzchopit a vybojovat si naši čest zpět. Tohle je poslední šance.

Naštěstí i přes dalekou štreku do Ústeckého kraje jsme na venkovním ledě předvedli malou hokejovou pohádku. Sestava byla kvůli stále se rozrůstající marodce poslepovaná z hráčů B týmu a byli to právě oni, kdo se postarali o tempo zápasu, kterému Hokea teamo nemohli konkurovat. Soupeře jsme díky excelentní práci Denise Blahouška vynulovali a dva góly nám stačily na to, abychom potvrdili svou právoplatnou 9. pozici v konečné tabulce.

Je to skutečná senzace. Mockrát děkuji všem hráčům za neutuchající vášeň pro vítězství a za pečlivou tréninkovou přípravu, děkuji sponzorům a fanouškům za podporu bezprávského hokeje a děkuji všem soupeřům za férovou a zábavnou hru.

Konkrétní plány na příští sezónu v současné chvíli pouze nabírají obrysy, avšak jedno je jasné - chceme být nad čarou, chceme bojovat, chceme jít do hlavního play-off a utkat se s nejlepšími týmy tabulky.

Přeji hezký zbytek večera, Pivko.

---

---