新闻稿

Klíčem k tomuto úspěchu bylo především rozhodnutí v 17. sezóně, kdy jsem se řešil, jestli s hokejem úplně skončím nebo zvolím cestu rozprodání týmu a nákup junků. Potácel jsem se totiž pořád mezi 2. a 3. ligou, nefungovaly mi taktiky, hráči průměrní, zkrátka to nemělo dál takto cenu. Vyhráli junci a s nimi jsem spadl až do 4. ligy. Junci trénovali, průběžně jsem doplnil tým o další mladé pušky a chtěl jsem něco dokázat, než jim bude 26 nebo 29 let, kdy jsem očekával vykořistění týmu na NT. To jsem nakonec zatím přežil a dostavily se první větší úspěchy.
Ve 29. sezóně se mi podařilo poprvé nakouknout do 1. ligy a líbilo se mi tam tak, že jsem tam dodnes.
Ve 33. sezóně přišlo 4. místo v Poháru vítězů pohárů a pak až teď pro mě největší úspěch - Mistr české ligy. K titulu pomohlo rozhodnutí Standy a jeho Hockey Club Pardubice vykašlat se na českou ligu kvůli šanci uspět v PVP. S ním ve finále by to bylo ještě těžší než vyrovnaný souboj s týmem KLH SPARTAKUS manažera feriho1947.

---

---