新聞稿

9:30 – Dobré ráno světe! Všechno je úžasný, krásně jsem se vyspal, je neděle a probouzím se vedle své fantastické přítelkyně a z druhé strany postele mě zahřívá náš věrný pes. Celá neděle je přede mnou, odpoledne se chystám na zápas našeho týmu a večer na brigádu, ale to je ještě daleko, jdu se umýt a šup k Powerplay Manageru, podívat se na výsledek nočního přepočtu.

10:00 – Ach jo, hned po přihlášení na mě bliká známý vykřičníček. Klikám na něj a je tu hned po ránu 6 nových zpráv, z toho dvě z Finska a jedna odkudsi ze Slovinska. Po pročtení obsáhlé korespondence si zapisuji do svého, už tak dost plného, seznamu objednávku na troje dresy, čtyři loga a 5 puků. To byl nápad, tyhle puky, ale není to nic co by se nedalo dnes stihnout.

11:00 – Tak mám za sebou jedny dresy a udělal jsem všechny puky z minulých dvou dnů. Teď mě napadá, já se ještě nepodíval do svého týmu… Nevadí, podívám se až dodělám logo pro jednoho známého a vyvenčím psa, který už mě nezahřívá, ale dožaduje se pozornosti. Přítelkyně už mi stihla vynadat, že od rána hned sedím u monitoru.

12:00 – Tak jsem se konečně dostal ke svým týmům a zjistil, že v obou dvou mám nové zranění. To mám určitě za odměnu za všechny ty puky. Musím hlavně odpoledne nastavit novou sestavu pro fotbalový zápas, abych nepřišel o body v boji o první místo v tabulce. Běžím na oběd, přítelkyně je čím dál hlasitější. Ale asi má pravdu, dopoledne je pryč a já pořád sedím u počítače. Ale pořád mám přece dost času, abych vše stihl.

13:00 – Tak a je po obědě, na chvíli se natáhnu, abych před zápasem trochu vytrávil. Jen mrknu na diskuzi PPM… ale zas tu je ten otravná obálka s vykřičníkem. Otvírám ji a nacházím několik nových zpráv, většinou děkovných, občas zacinkají i nějaké ty kredity, ale jsou tu opět dvě nové s prosbou o dresy a puk. Příští týden bude asi náročný. Radši jsem hned sedl a udělal jedny z dresů, které mi zůstaly z pátku. Jen co je dokončím, běžím na zápas. No to je den, tolik věcí a tak málo času…

15:30 – Krásné odpoledne, vše se zas zdá být lepší, když člověk vyhraje 3:2 nad těžkým soupeřem a přijde se domů osprchovat a odpočinout si. Mám teď skoro tři hodinky, abych se věnoval svojí milované a pak vyrazil na brigádu. Zkontroluju mail a vida… Mám zprávu od kluků z vedení s prosbou o nové bannery na propagaci PPM. Musím odložit dělání dresů, ale zítra se na to hned vrhnu, ať se mohou co nejdříve bannery vyvěsit. Ještěže už skončilo Mistrovství Světa, přeci jen mě všechny ty avatary a ledové plochy také stály mnoho času.

17:30 – Sakra usnul jsem, po tom dopoledne a následném zápase jsem totálně odpadl a vzbudily mě až prosby přítelkyně, abych před prací vyvenčil psa. Blbá neděle, blbá práce. Navíc teď opět poslouchám, jak nic doma neudělám.

19:00 – Tak už jsem v pracovním procesu, ale nedá mi to a na telefonu si otvírám internet a jdu na PPM. Samozřejmě jako první otvírám novou poštu a zjišťuji, že mám 14 nových zpráv… Přestávám mít chuť jíst, pít, žít, vlastně všechno. Čtyři Slovenské, 5 Českých, 2 Finské a dvě Lotyšské zprávy. Bohužel většina od manažerů, kteří něco chtějí vytvořit. Dvěma zprávám v lámané angličtině (se kterými mi nepomohl ani Google) odepíšu, že bohužel nemám v současné době čas.

19:45 – Sláva, na všechny zprávy jsem už odeslal odpověď a stíhám u toho dokonce i pracovat. Vzhledem k tomu co všechno přišlo, si zítra moc volného času neužiju. Mimochodem, kvůli odepisování na zprávy jsem zapomněl nastavit taktiku ve fotbale. No snad toho nebudu litovat, hraju proti předposlednímu týmu tabulky a měl bych se tak posunout na špičku ligy. Hokej ani nezmiňuji, ale hrál se pouze přátelský zápas, takže o nic nešlo.

20:30 – Neposunul. Prohra 1:0 od slabšího soupeře, který hrál díky kartám 60 minut v deseti mě poslala opačným směrem. Ale to nevadí, aspoň že si můžu přečíst 7 nových zpráv.

22:30 – Tak a jsem opět doma. Má hezčí polovička už šla spát a moc se mnou nemluvila. Asi jsem jí dnes nevěnoval moc času. Jaktože už je tolik hodin, kde je ta volná neděle? Před chvílí bylo úžasný ráno, celý den jsem proseděl u PC a večer je výsledek takový, že mám více práce než když jsem před 13 hodinami začal. Než ulehnu, musím aspoň ještě něco udělat.

00:30 - Koukám na Simpsonovi a u toho dodělávám další dresy, už hodinu nepřišla nová zpráva, není porucha na PPM? Zítra vstávám do školy a musím vytisknout seminárku, takže to už brzy zabalím.

02:30 – Jdu spát, vypínám počítač i přesto, že na mě opět bliká malá obálka s vykřičníkem. Do očí si kapu předražené kapky pro unavené oči. Poslední zprávu, kterou jsem dnes četl byl dotaz od 14 letého manažera: „Můžu být taky grafikem? Napiš mi jak ve Photoshopu dělat drezy (ano, přesně takto to bylo napsané),chci si vidělat kredity.“. Jdu spát, než vyhodím notebook oknem, čeká mě zítra náročný den… Kruci, vyvenčil jsem večer psa?

Berte to trošku nadneseně, takto nevypadá každý den, ale minulý týden jsem jich měl skutečně několik Proto vznikl tento článek, abych se nad ním zamyslel. Přeorganizoval jsem si práci tak, aby se to už snad neopakovalo. Důležitá věc ale je, že mě to pořád baví

---

---