新聞稿

Ona byla taky kdysi dítětem. Každý je na začátku dítětem. Ale ona byla tím nejmenším dítětem ze všech možných, právě proto, aby mohla být jednou tím, čím je.

Všichni, kteří rostou, všichni takoví rostou tak, že se sčítají jejich přírůstky a odpočítávají jejich případné úbytky váhy v čase. Prostě jíme a pijeme, díky hormonům rosteme a tak se načítají přírůstky, díky nimž jsme jednou velkými a silnými. Každopádně většími a silnějšími, než v době, kdy jsme se zrodili.

Jenže ta malinká novorozená slečínka Synergie má vždy při narození nejnižší možnou váhu, jaká je vůbec myslitelná, ale díky svým genům pak naroste v objektivně ideálních podmínkách právě tak rychle v superobra, čím jsou podmínky k jejímu životnímu rozvoji ideálnější. Ona je výjimečná především díky jednomu ze svých genů...

Její gen jí dovoluje růst nikoli součty přírůstků, nýbrž jejich násobky. A tohle už je samo o sobě fantastické, takže nás nepřekvapí, že se neživí rohlíčky a kakaem ráno a biftečky odpoledne. Maličkou Synergii už po narození totiž kojí její maminka čistou silou, aby ji časem krmila ryzí energií a nakonec ji nechala zblafnout veškerou energií dostupné hmoty a energie v širokém přilehlém časoprostorovém rámci.

Každá malinká Synergie roste od konkrétní chvíle stejně, jako rostou ty největší Černé díry reálného Vesmíru. Jejich apetitu neunikne nic, co by bylo v dosahu jejich přitažlivosti, která je tak ohromná, že v některých momentech už ani rychlost světla nestačí k odpoutání se od jejích nenasytných úst.
Jenže když je ještě Synergie maličká, není žádný problém ji prostě usoužit hladem. Buď docílíme toho, že jsou její ústa malinká a stále menší, nebo jí prostě budeme podávat jídlo, které je větší, než je možné aby pozřela svými ústy efektivně. Pokud jí tedy budeme dávat větší sousta, než je schopna svými ústy pozřít a ona nemůže jíst naplno. Od jejího pubertálního věku, se pak můžeme spolehnout na skutečnost, že si potravu bude schopna upravit a zmenšit tak, aby ji dokázala pozřít významně efektivně.

Z toho ale plyne poučení, že? Prostě nenechat malinkou Synergii narůst do stádia, kdy už pro ni žádné sousto není neřešitelným, protože jak roste ona sama, tak rosou dále i její ústa, dokud se nestanou rovnou další Černou dírou...

Ale co se situací, kdy Synergii potřebujeme co největší, kdy si ji doslova krmíme, jako to prasátko v chlívku, aby byla naším zdrojem síly, naším krásným talismanem a užitečnou věcí najednou? Co pak?

No, pak přeci musíme upravit velikost místa, v němž necháme Synergii růst a vzít na vědomí, že Synergie opravdu nikdy nenaroste více, než je velký prostor do něhož jsme ji malinkou umístili. Dokonce nenaroste ani tehdy, kdyby dokázala svými ústy pozřít jakákoli sousta. Ona pak bude v dané fázi růst vždy jen s ohledem na velikost prostoru, do něhož jsme ji umístili. Nikdy ho nepřeroste, takže i kdybychom ji chtěli vykrmit větší, nejde to více, než je velikost "jejího chlívku".

Takže? No co z toho plyne? Proč krmit Synergii, proč dbát na její apetit? Proč to zmiňovat na herním serveru?

Ne právě proto, že zde jednu Synergii máme všichni? Synergii, která je velmi úspěšná a která je vždy vztahem herní síly a ekonomické síly našeho týmu? Není velikost úst naší Synergie právě velikostí ekonomické základny našeho týmu, sestávajícího ze Stadionu, PEO s jeho zaměstnanci a Střediska údržby? Nekrmíme tato ústa každodenními přírůstky TK? Nesejdeme se jednou za sezónu k poměření aktuální velikosti potravy a úst naší Synergie? Není dán velikostí "chlívek", který jsme pro svoji Synergii vyčlenili ve svých týmech, coby jejich herní sílu, my samotní a současně ho nějak omezili Tvůrci? JJ, je to tak, že...

No jo, ale když to tak je, tak je v našem zájmu, aby naše soukromé Synergie rostly, ne? Kdo by nechtěl, aby rostla jeho Synergie, ten totiž rovnou chce mít finanční potíže, protože naše Synergie v této hře produkují tím více peněz, čím více jim umožníme růst...

Tak to mi tedy řekněte, proč své Synergie někteří buď nekrmíte správně, nebo nedbáte na to, aby jejich ústa rostla stále více, spolu s nimi samotnými? A ještě mi řekněte, na co spoléháte, pokud ve Vašich velkých chlívcích kolikrát hladoví Vaše malinké a smutné Synergie...



P.S. Věnováno prokazatelně synergickým vztahům v ekonomice PPM, kde růst TK s růstem proekonomických prvků ve hře přináší efekty, které už se nesčítají, nýbrž několik sezon viditelně rovnou násobí. A tohle se už nezmění, jen budou ty násobky růst právě tak významně, jak to sami budeme chtít. A jak to naše strategie ve vztahu ke hře bude vyžadovat...
P.P.S. Věnuji všem manažerům PPM, kteří hrají hru ekonomicky, místo herně silového postupu. Právě je považuji za skutečné hráče této fáze hry, na rozdíl od obchodníků, překupníků a šmelků.

---

---