新聞稿

Není to ještě ani čtyřiadvacet hodin od trpkého konce sezóny, jímž jsme si jako tým prošli. Po tragickém začátku sezóny se tým zvedal a základní část zakončil na čtrnácté příčce, bod za týmem, o němž se v našem klubu nemluví. Do týmu jsme v letošní sezóně přinesli několik zajímavých tváří. S některými se ovšem po letošním Play Off budeme muset rozloučit. Ve vyřazovací části jsme si vedli vcelku suverénně. Ovšem až do utkání o deváté místo. Tam jsme narazily na městského rivala. Důchodcovský tým ukázal v prvním utkání, že nám nedá nic zadarmo. Ačkoliv jsme bušili do branky, tak jakýsi pan Brousil zavřel vrata a my odjeli s prázdnou. Na domácí půdě to byl taktéž vyrovnaný boj, avšak se šťastným koncem pro nás. Na páteční rozhodující duel jsme podřídili zcela vše. Kluci dostali omluvenky do kolbenky, manželky den před utkáním nevyžadovaly sex. Do kabiny jsme pozvali samotnou skupinu Natural, která klukům o třetinách zahrál motivační píseň "Já na to mám". Utkání pro nás začalo dobře a po brance pracovitého Mucka jsme vedli po první dvacetiminutovce. Nicméně po šedesáti minutách svítilo na světelné tabuli 1:1 a následovaly nájezdy. V těch se bohužel ukázala síla a zkušenost Vrchlábka, které vede manažer Wyderr, o němž nemáme v našem klubu valné mínění. Sezóna neskončila dle představ, ale určitě je na čem stavět pro příští sezónu. Gratulujeme Vokovicím k postupu o ligu výš a Baltimoru hodně štěstí do následující baráže!

---

---