Press releases

Nepostupovat je na hokeji PPM běžné v případech, kdy tým není připraven na boj o PO ve vyšší lize, postupovat za účelem boje o záchranu ve vyšší lize je tedy nezodpovědné, pokud současně platí, že je okamžitý sestup spojen s finančními ztrátami. Nová pravidla, která jsem v této oblasti navrhoval a byla aplikována, měla motivovat k postupu týmy ekonomicky a současně zamezit tomu, aby pro ně sestup po předchozím postupu znamenal vždy významné potíže v oblasti financí týmu a stával se tak první predikcí možného bankrotu. To vše s ohledem na významné propojení lig, když může liga každou sezónu zaznamenat až 10 nových týmů, tedy právě polovinu ze všech.

Ukázalo se však, že je zde spousta týmů (včetně mého), které ani takto lukrativní pobídky k postupu nemotivují a původní záměr sice splnil svůj základní účel (ochránil týmy před negativními dopady případného následného sestupu), ovšem problém nevyřešil. A když už mluvíme o problému, bylo by rozumné ho pojmenovat a definovat. Jaký je pravý důvod, proč nepostupují kvalitní týmy schválně o ligu výše a zůstávají v lize nižší? Kde je příčina tohoto stavu, kde je něco špatně, co systém nabourává stále více, přestože motivace k postupu už znamená nejméně zachování ekonomické stability týmu i v případě, že okamžitě zase sestoupí?

Kde je důsledek, který nás zajímá, je vždy též příčina. A já tuto příčinu hledal, až jsem ji našel. Základní příčinou stávajícího „nepřirozeného oběhu týmů“ v rámci ligové pyramidy je chyba v logice hry, kdy zde může být na rozdíl od reálu považován hráč za zboží. V reálu by hráč zbožím být nemohl, pokud by nehrál, nikoho tam nezajímá, zda je hráč pěkný, velký, silně vypadající. Pokud by měl reálný tým manažera, který by „nakupoval“ nadějné hráče, nikdy by neprodal ani jednoho z nich, dokud by nehráli v základu (nebo záloze) jeho týmu a neprokázali, že jsou opravdu dobří a za peníze tedy stojí. Jinak je to zde, hráči jsou už za den dokonale prozkoumáni a kdokoli z nás jim automaticky přilepuje cenovku, přičemž je tak považujeme za zboží s nějakou užitnou hodnotou, kterou pouze v čase vylepšíme, aby byl zisk z prodeje co nejvyšší. To že též mnozí hrají je poněkud druhotné, jejich cenu stále zkoumáme a jsme připraveni je prodávat, pokud by mohla klesnout. Bohužel je to tak a bohužel je to tak špatně, protože logicky naruby…

Důsledky této logické chyby jsou nyní stále zřetelnější a nesou s sebou v první fázi pouze neochotu postupovat, další negativní jevy spojené se „zácpou“ v ligách na sebe nedají dlouho čekat, ale o tom jindy a jinde.

Téměř všechny extraligy na hokeji PPM jsou nyní zaplněny týmy, jejich manažeři se trhu pečlivě a významně věnovali a využili oné logické chyby, přičemž si významně pomohli finančně a své týmy jak po stránce hráčské, tak po stránce infrastruktury týmu (stadion a zázemí), dokonale vyšperkovali. Jejich ekonomická síla je taková, že už prakticky není možné je dohnat a konkurovat jim je možné zase pouze se štěstím, tedy jen výjimečně a tedy krátkodobě nebo jednorázově. Kupodivu se do takových Extralig netlačí čelní týmy ze II. lig (což Vám tímto potvrzuji, protože tuto problematiku zkoumám za všechny 4 české II. ligy) a kumulují se tak na špici těchto lig, kdy tyto špičky II. lig mohou působit (a taky že působí!) na manažery ze špiček III. lig neotřesitelně. A tak to jde až dolů, kde v VI. ligách ještě nemusí být někdo připraven na postup, protože v V. lize ho čeká dokonalý kartáč, který z něj sedře kůži až na kost…

A největším problémem je skutečnost, že drtivá většina manažerů na hokeji PPM hraje hru tak, jak by si to autoři a Tvůrci tohoto on-line asi přáli, tedy nakupují hráče proto, aby s nimi mohli hrát. Pokud by většina z nás seděla celé hodiny na trzích, nešlo by samozřejmě o sportovní, nýbrž obchodní manažer. A tohle se zde neděje, přestože v budoucnu bude muset obchodovat úplně každý z nás, kdo bude chtít udržet sílu svého týmu lineárně rostoucí, kdyby jen o promile za sezónu.

Takže zde máme menšinovou skupinu, která nám poněkud přerostla konkurenční možnosti drtivé většiny a odshora ligy přirozeně zablokovala. Řešení stavu je nezbytné a naposled jsem slyšel o možnosti finančního postihu týmů, které snížením kontrolovatelné síly svého týmu v PO odmítnou postup, případně ochotněji sestoupí. Na první pohled to nevypadá špatně, ovšem už na druhý pohled je zcela jasné, že tohle opatření zasáhne naprosto všechny, a to s jedinou výjimkou, tedy samotné příčiny problému, která sídlí v nejvyšších patrech ligových pyramid. JJ, nejbohatší z nejbohatších zbohatnou a ostatní, kteří poněkud na trzích nekšeftovali a místo toho hráli hokej, budou buď chudší, nebo pěkně poslouží jako materiál ve mlýncích na maso, které systém svojí logickou chybou vyprodukoval už za pouhých osm sezón! A to raději pominu uvažování o tom, jak moc to kdo z nás bude chtít ještě hrát, když možná dostane na výběr pouze mezi mizernou a ještě mizernější možností…

Domnívám se, že příčinu znám a pokud se shodneme, že právě zde může být opravdu těžiště tohoto problému, pak navrhuji jinou variantu: „Neléčit člověka se zhoubným nádorem léky tišícími bolest a blokujícími možné rychlé šíření metastáz do těla, nýbrž co nejrychleji vyoperovat nádor a nasadit okamžitě chemoterapii.“

Navrhuji tato opatření:
1. Co nejdříve vytvořit program pro Mimořádné procentní zdanění cen při nákupu a prodeji všech hráčů od 7. v pořadí ve všech devíti dosavadních sezónách hokeje, a to pro všechny týmy na hokeji PPM.
2. Stanovit stejné a jednotné procento pro zdanění cen všech hráčů ve výši (předběžně) 30% u hráčů nakoupených, a též všech hráčů klubem prodaných, počínaje 7.
3. Úhrada této daně bude splatná ke konci této sezóny hokeje, pokud týmům nebudou stačit volné prostředky a ocitnou se v mínusovém stavu financí, začne 1. dnem 10. sezóny běžet termín limitující zadlužení týmu do jeho zániku. Částku bychom všichni měli znát co možná nejdříve, nevylučuji, že někteří budou muset i bourat.
4. Všechny týmy budou mít ke konci 9. sezóny maximálně 40 hráčů, pokud tak neučiní, budou jim náhodně hráči odebráni systémem na trh, ovšem se zdaněním tohoto transferu ve výši 70% a více.
5. Maximální počet hráčů od 10. sezóny v týmu nesmí přesáhnout 50, za hráče od 41. do 50. bude tým platit nikoli 5%, nýbrž 20% z objemu platů.
6. Od 10. sezóny bude možné nakupovat na trzích v V. a nižších ligách nejvýše 10 hráčů za sezónu, ve III. - IV. ligách nejvýše 8 hráčů za sezónu a v I. - II. ligách nejvýše 6 hráčů za sezónu.
7. Počet prodejů hráčů nebude od 10. sezóny týmům nijak omezen, hráči na NT nebudou do limitu nákupů týmu zařazeni v případě mateřského klubu hráče.
8. Jakýkoli zásah do trhů nebude učiněn a proto se jich Mimořádní zdanění nedotkne. Stejně, jako se nedotkne dalších segmentů hry, kromě týmových financí.

Od 10. sezóny tak nebude problém s postupem, protože zde bude už jen jedna strategie, a tou je hraní hokeje PPM, protože obchodní část tohoto on-line se změní na složku posilující herní stránku týmu, nikoli finanční. Díky tomu se přirozeně vyřeší též všechny související problémy (včetně těch, které je možné očekávat v budoucnu), postiženy budou výhradně důsledky spojené s anomálií této hry, která vznikla její logickou chybou. Hráči na trzích budou mít stabilnější ceny, od stamilionových až po nulovou, takže se trhy záhy významně diverzifikují a vyčistí od balastu, který nikdo nebude nakupovat, protože hráči budou mít funkci pouze silovou, nikoli zbožně-obchodní. Nakupovat hráče, který tým neposílí je totiž nelogické. Zbavit se hráčů je možné v 9. sezóně jak přes trhy, tak i vyhazovem.

Mnou navrhovaná opatření v žádném případě nepostihnou kauzálnost hry, tedy již dosažené výsledky všech týmů a nemají za následek likvidaci skupiny obchodníků, nýbrž pouze očistu hry od nelogičností a její vrácení do normálu, co se týká přirozeného oběhu týmů v ligách, podle jejich přirozeně srovnatelné síly, včetně síly výhledové (a to s ohledem na jednotné maximální množství hráčů v týmech).

Pokud budou přijata jakákoli jiná opatření, měla by zasahovat vždy příčinu stávajících potíží, nikoli problém dále prohlubovat, což každopádně učiní poslední zámysl, s finančním postihem „neposlušných“ nepostupujících, který pouze posílí příčinu při oslabení možnosti skutečného řešení v budoucnu. Klidně může být doprovodně aplikováno i navrhované opatření k finančnímu postihu řízených nepostupů (sestupů) přes automat, vyhodnocující sílu týmů, ovšem podle mě už ho nebude zapotřebí.

Jisté je jen jedno, čím později, zdlouhavěji a nesprávněji bude tento problém v důsledku řešen, tím drastičtější budou následky tohoto řešení a tím více bude na hře vidět, jak ji nelogičnost křiví a vzdaluje od reálu…

…a tím menší bude též pravděpodobnost, že se rozumné řešení ještě vůbec najde a oplatí implementovat. JJ, to co zde tiká, to jsou hodiny, jen doufejme, že je co nejopatrněji od detonátoru oddělíme včas…

P.S. Věnováno všem, kteří by si zde ještě dlouho a dlouho rádi hráli, a to kromě důvodu zdejších dokonalých diskuzí, též pro co nejpříjemnější pocity ze hry samotné.

---

---